nejen pro zájemce o střelbu z kladkového luku [url]http://archeryhistory.com/archerytalk/The_Nuts&Bolts_of_Archery.pdf[url] [/url]http://www.archery3d.sk/index.php?go=teoria[/url] a pro začínající i potencionální trenéry a pro střelce, kteří mají zájem a chtějí vědět "Jak trénovat" Střelba z kladkového luku Matt Cleland překlad Jan Pleskač odborná spolupráce Jan Procházka, ing. Miloslav Martinek
Trenérské metody – v mnoha případech se vyplatí podstoupit výcvik u trenéra. Kdy a kde trénovat je umění, které když zvládnete, můžete velmi zvýšit rychlost, s níž se lukostřelec zlepšuje. Trenér – Při výběru trenéra buďte velmi opatrní. „Expertů“ na lukostřelbu je nepočítaně. Ujisti se, že trenér má všechny nutné předpoklady pro svou práci, včetně zvládání dobré komunikace. Pamatuj si, že každý lukostřelec může z trenéra profitovat, bez ohledu na to, jak je dobrý. V případě, kdy se úspěšný lukostřelec dostane do styku s novým trenérem, je třeba být opatrný a nespěchat se změnami, dokud si obě strany nesednou. Trenér musí respektovat fakt, že každý lukostřelec je individualita. A této individualitě se musí poněkud přizpůsobit i technika jeho střelby. Kdy měnit – se změnou vybavení i techniky se obvykle čeká až do nejbližšího závodu, tedy do jeho dokončení. Pokud ale úprava vybavení nebo stylu lukostřelce povede v budoucnu ke zlepšení jeho výkonu, pak udělej změnu ihned. Nemá cenu čekat na nějaký turnaj, protože i kdyby tato změna negativně ovlivnila výsledek nejbližšího závodu, z hlediska celé kariéry lukostřelce je to zanedbatelné – zvlášť, pokud se v následných soutěžích zlepší. Čekat s vylepšením vybavením není nikdy dobré; mívá to většinou za následek pouze jeho selhání a opravdu mizerný výkon. Nikdy ovšem neprováděj změny uprostřed závodu. Nechej si je na cvičnou střelbu. Diskuze – Velmi důležitou součástí tréninku je najít si čas na diskuzi stran stylu, cíle i výcvikových metod. Při práci se studenty používej pozitivní přístup. Své návrhy předkládej v pozitivním duchu. Pokud se tyto diskuze odehrávají na střelecké lajně, nech střelce sundat šíp z luku a donuť ho, aby ti nejprve věnoval plnou pozornost. Šípy by měly zůstat v toulci, dokud trenér i střelec nejsou srozuměni s tím, že diskuze je u konce. Někteří střelci mají tendenci vnímat jen část toho, co jim říkáš a hned chtějí jít dál. Cvičení pod dohledem – Provádí se tak, že trenér stojí na střelecké lajně a pozoruje střelce střílejícího na terč. Právě tady je možné analyzovat střelbu a navrhovat změny. Právě zde také trenér nejlépe zaznamená zlepšení střelce. Během cvičení pod dohledem je velmi důležité sebevědomí trenéra, musí věřit svým schopnostem. Sebejistý trenér nemá problém opravovat lukostřelce a navrhovat mu, jak má vylepšit styl střelby; a dělat to musí, protože právě za to je placen, případně to je důvod jeho existence. K podání extrémně dobrého výkonu je třeba, aby si střelec vytvořil vlastní styl střelby a zůstal u něj relativnou dlouhou dobu. Tento jeho styl bude ovšem během této dlouhé doby sem tam potřebovat drobné úpravy a vylepšení. Základy ovšem musí zůstat beze změn. Pokud mění lukostřelec neustále svůj styl, neukotví si ho do podvědomí a nemůže si ho tak osvojit perfektně. Sebejistý trenér nepotřebuje kontrolovat, jak byl během cvičení pod jeho dohledem zasažen cíl. Naopak, dobrý trenér se nikdy nesmí nechat přistihnout střelcem, že kontroluje zásah! Z trenérova úhlu pohledu je střelcovu formu a um nutno kontrolovat a měřit pouze s ohledem na jeho styl střelby, nikoli podle jeho aktuálních výsledků. Žádný střelec nedosáhne perfektního skóre, dokud nezačne střílet perfektním stylem. Proto se lukostřelec i trenér musí oba soustředit na styl, ne na terč a skóre. Když se trenér dívá na terč místo na střelce, vysílá mu tím naprosto mylný signál, že na stylu nezáleží, důležitý je pouze výsledek. Střelba bez terče – Při cvičení pod dohledem nebo v okamžiku, kdy se lukostřelec snaží změnit svůj styl, je nejvhodnější chvíle pro to, aby trenér i střelec přešli na střelbu bez terče. Při střelbě bez terče může lukostřelec opustit svůj mentální program a vědomě pracovat na nějakém konkrétním aspektu svého stylu střelby. Neruší ho přitom žádná snaha o „zásah“ terče. Právě nyní se změny ve stylu zapisují do podvědomí, aby se pak lukostřelec mohl vrátit k mentálnímu programu a normální střelecké rutině. Střelba na skóre – Když styl a střelba fungují jak mají, a střelec střílí s důvěrou, není důvod nezačít střílet na výsledek. Když vidí dosažené skóre a to, jak si ho za těchto podmínek udržuje, lukostřelec získá jasný pohled na svůj potenciál. Znalost toho, jakého výsledku jsem schopen dosáhnout pomáhá střelci získat na turnaji sebejistotu. Pamatuj však, že lukostřelec musí do závodu nastupovat bez jakéhokoli očekávání. Nacházení chyb – Ve stylu střelby se objevuje mnoho chyb. Dají se najít při střelbě na cíl, při cvičení pod dohledem i během diskuze. Bez ohledu na to, kde a kdy byly chyby odhaleny, mělo by se na nich zapracovat při střelbě bez terče. Problémy s postavením nohou, postojem, lukovou rukou, umístěním hlavy a délkou nátahu lze vyřešit střelbou bez terče a stanovením základního stylu. Jediné úpravy, které je nutno udělat pro patřičné následování, je úprava síly nátahu luku a její rozložení. Tyto změny mají za účel zlepšit dopředný tah a způsobit, aby luk během vypuštění šípu skončil ve vertikální pozici. Zjišťování problémů s provedením výstřelu může být obtížné a může vyžadovat individuálnější přístup. Trenér musí rozpoznat konkrétní problémy každého lukostřelce se střelbou a naplánovat pro něj, jak to spravit. Nejčastější problém bývá „klepání“ do vypouštěče. Během let se vytvořilo mnoho tréninkových metod a speciálních vypouštěčů, které mají pomoci tento neduh odstranit. V nejhorším případě si některý z nich vyber a přiveď střelce hodně blízko terčovnici bez terče. Důvod, proč lukostřelci „klepají“, je nával úzkosti vyplývající ze strachu, že minou cíl. Když je terčovnice blízko, tento strach mizí. Pouč střelce o tom, jak správně používat vypouštěč, v případě potřeby mu to i předveď. Potom nech střelce napnout a ukotvit luk, zavřít oči a vypustit šíp podle tvých instrukcí. Zavřené oči dále napomáhají zbavit se strachu z minutí. Pomoci může také to, když budeš klidně mluvit na střelce během každé fáze výstřelu, abys ho udržel v klidu a soustředěného. Teprve když toto střelec zvládne, může opakovat celou proceduru s očima otevřenýma. Když dokáže i s očima otevřenýma dobře a v klidu střílet, můžete vyzkoušet střelbu na terč, ale stále z těsné blízkosti. Když jde vše dobře, vzdálenost se zvětšuje. Jakmile ovšem lukostřelec spadne zpět do špatného stylu, trenér by ho měl vrátit zpět na předchozí úroveň. Může se klidně stát, že každé fázi nápravy a vývoje můžete věnovat i několik týdnů!
|