Tréninková neděle pod taktovkou pana Lojzy
Po sobotním rakouském turnaji byl naplánován trénink na MS.
V Rakousku vyplivli duši – Johanka, Lojza, Evka, Luba a já (vedro, dálky, moc šípů, úmorná cesta....)

. Tak jsme tu duši šli večer „dopustit“ k Járovi Na Zahrádku

. I když jsme „tankovali na plnou“ byli jsme stále prázdní

. Oči přivřené a hlavy se válely po stole. Podotýkám – ÚNAVOU!
Snad jen Lojzíkův povel „Bando na kutě!“ nás odlepil z tak příjemné hospůdky.
Spíme „u nás“, takže nabízím ubytování – bez ramínek či s přirážkou za ramínka plus denní světlo k tomu …. A ještě navíc výběr, zda chtějí spát s řevem opilců (z hospody opačného směru) nebo s kočkou na hlavě. Zvolili si sami. Lojzík něco reptal, že měl v posteli navíc psa a po sedmé hodině ranní, řinčela cirkulárka. Doúčtujem!
Nevím, jak jsme to dokázali, ale v 9.00 jsme byli nastoupení v Římově

. Lojza kolíkuje podle pravidel IFFA a k nám střílejícím, se přidávají Záhorkovic s Holíkem

. Skupina jsme veselá, ale po 3 metě se nám křiví úsměvy

. Není vidět komora a zvíře je bez brýlí neviditelné! Adrenalin a teplota stoupají. Na mysli klesáme

. I tak se 4 hodiny snažíme vystřelovat šípy dopředu. Dopajdáváme ke klubovně, kde jsme Lojzou nasyceni a napojeni – opět s láskou a noblesně!
Všechno vypadá báječně až do výkřiku: „Nástup na druhé kolo!“

Moje omluvenky – pláčou mi doma děti, musím se učit cizím jazykům či jedu zalévat rajčata..... neprošly

.
Do druhého kola jsem nastupovala bez ambicí a bez nohou. Minimálně 3x jsem chtěla na střelbu rezignovat, ale když máte za zády skvělou partu a v hlavě vám hučí Lojzíkovo slova: „V Itálii bude hůř“, nějakej robot tu střelbu za vás dokoná.
Nepamatuju se, jestli jsme došli, jaký byly výsledky a zda jsem se s někým rozloučila. Vzhledem tomu, že jsem doma.... asi to nějak dopadlo

.
https://get.google.com/albumarchive/103 ... rSstKuk0QE 