Pár poznámek z EBHC 2018, které mi prošly hlavou, cestou zpět, možná to budu brát trošku zeširoka ale rozhodně skončím na minulém týdnu a Božím daru:
1. Určitě je dobře, že Svaz 3D vstoupil do IFAA. Podle mne to české 3D lukostřelbě dost pomohlo. Závody jsou zajímavé, "výpravné" , s obrovskou účastí a každý si na nich najde "to své", od výměny názorů s lukostřeleckou komunitou po samotné závodění. Už ten samotný závod a účast na něm jsou podle mne pro lukostřelce zajímavé.
2. Určitě je dobře, že Svaz a oddíly podporují a vítají účast dětí na závodech. Evidentně se děti až junioři zlepšují, z této skupiny "vypadlo" spousta medailí a je radost se dívat, že za generací dospělých roste možná ještě větší skupina "dorostu".
3. Přes všechno brblání na čekání na autobusy na Božím daru (taky hodina až 1,5) jsem neměl pocit, že by se Němcům něco nějak organizačně "zadíralo", možná jsem měl štěstí na skupiny ale: - informace jsem všechny dostal od organizátorů při registraci, co jsem si sám nepřečetl mi zopakoval delegát výpravy (Robert Ježdík) a podle toho v zásadě všechno běželo - ráno jednoznačně připravená rozstřeliště, jasný nástup s instrukcemi, rozchod- rozvoz na tratě. Pokud něco bylo, (ztracené karty, jiné problémy apod.) někdo to řešil. - naše skupina "J" se zpravidla vracela cca v 17:00, z tratí Božího daru v 18:15, začínalo se tam o hodinu později (nástup o 1 hod déle) a navíc jsme tam jako všichni čekali cca 1 hodinu na autobusy, ve čtvrtek už v dešti a zimě. S těmi autobusy na Božím daru měli Němci problém, postihlo to všechny skupiny. V čem problém spočíval přesně nevím, něco říkal maršál trati, že měli nasmlouvané nějaké české, s těmi pak něco bylo a tak organizovali vždy 3 autobsy z Německa. - ve skupině bylo také podstatné (stejně jako u nás na závodech), za kým člověk chodil a jak moc čekal. Se zvyšujícím se číslem skupiny klesala "průtočnost" trati. Mezi mými nástupními čísly terčů (8,7,6,5) a kolegou, který chodil stejnou trať a začínal vždycky na 21 nebo 22 (dorostenec), byla až 1 hodina rozdílu v příchodu.
4. Dost nás většinou zaskočila velikost zvířat: a) skupiny 2-4 byly prostě malé a některé z 1 dost nízké. Kolem komory nebyla prakticky žádná hmota a bylo to zpočátku dost stresující, pak jsme si (alespoň kladkaři) zvykli b) člověk první den neměl ten správný odhad vzdálenosti, protože neměl zkušenost s velikostí zvířat. některá jakoby nebyla 1:1. Typický byl přerostlý zajíc, zmenšený gepard nebo puma a mě osobně nějak první 2 dny trápil kozoroh. "kozorohofobii" jsem překonal až třetí den definitivním zabitím původce fobie.
5. Samotná česká výprava byla rozdělena do několika ubytovacích center: Boží dar, Hájenka, Jáchymov a Suchá. Co se týká skupiny Boží dar, pravidelně jsme se scházeli na rozbor dne a teoretickou přípravu druhého dne na naší vytipované základně Radniční sklípek. Celkově jsme tuto část přípravy nijak nepodcenili, pili jsme iontové nápoje (z Krušovic), dodržovali řádné stravovací návyky (extremisté jedli i ryby!!). Musím říci, že mi pravidelné konzultace se zkušenými kolegy a řádná životospráva (jen vzájemně zkonzultovaná a prověřená jídla ap.) dost pomáhaly a každý následující den jsem postoupil v žebříčku cca o 4 místa vzhůru. Napříště je otázka, jestli jsem se takto svědomitě neměl připravovat už týden předem, třeba by i ten první den byl lepší ?!
6. Pár slov ke skupině freestyle unlimited neboli kladkový luk bez omezení - předpokládám, že ostatní kategorie si řeknou něco k tomu svému také:
- obsadili jsme a) kategorii dospělých (AMFU) - Martin Horníček, Marek Kálal, Tomáš Laifr, Pavel Šrut, v kategorii bylo 101 účastníků b) kategorii veteránů (VMFU) - Ladislav Krumpolec, kategorii začalo 49 střelců, pak nám asi 3 diskvalifikovali, takže jsme končili na 46 c) kategorii dorostenců (YAMFU) - Martin Horníček, 7 účastníků
- bylo pro nás dost nešťastné, že jsem začínali hunter round - tj. ta sestavou, kterou střílíme u nás - 1 šíp, bodování 20, 16, 10. Touhle sestavou je ideální končit, tady se udělají velké rozdíly mezi střelci - desítka znamená příliš velkou ztrátu a o autu ani nemluvím. Takže počáteční zaskočení zvířaty nás stálo dost bodů. Nicméně okruh a sestava jsou pro všechny stejné. - druhý a třetí den jsme měli UAR - unmarked animal round - tj. celá bodovaná zóna (20 i 16) je celkem za 20 bodů (kill), zvíře za 18 (wound). Pokud střelec netrefí a musí požít další šíp, tak 16 (kill) a 14 bodů (wound) a analogicky i 3. šíp za 12 nebo 10 bodů. Tady kladky udělají za celý den celkem malý rozdíl mezi sebou a tahle sestava se dá nastřílet s plným nástřelem, když se vám daří (Pavel Šrut ve čtvrtek) nebo jen se ztrátou 2 bodů (Marek Kálal ve středu) většinou se pak "motáme" v rozmezí cca 10 bodů rozdílu za den. - poslední den standard round a déšť, zima a nahoře na Fichtelbergu i vítr a mlha. Nepříjemná věc, na čočky prší, mlží se, zvířata nejsou moc vidět. Sestava je zajímavá, dá se na ní závodit - 2 šípy na zvíře, bodování 10, 8 a 5 bodů. Nahoře na Fichtelbergu to bylo o štěstí, když přišel vichr a mlha tak někdo dostřeloval v lese, někdo na sjezdovce. Záleželo na poměru mlha/vítr/déšť a ledové prsty.
- Výsledky FU: AMFU: 20. Tomáš Laifr - pěkně mu vyšel poslední den a vyrovnal se s nepřízní počasí skvěle, 12. nejlepší výsledek v ten den (ze 101 jich to 8 v pátek vzdalo), 31. Marek Kálal, 39. Pavel Šrut - čtvrtek a pátek mu vyšel moc hezky, 52. Martin Horníček VMFU: 12. Ladislav Krumpolec - začal jsem celkem nic moc (25.) ale pak jsem se nějak ty vzdálenosti naučil. Poslední den nám vzdali 3. YAMU: 2. Martin Horníček - vicemistr Evropy - zabojoval a v dešti, větru a zimě posledního dne poskočil ze třetího místa na druhé.
V FU soutěžili i profesionálové, bylo tam celkem 9 mužů profesionálů a 2 ženy, měli své kategorie zvlášť. Soutěž AMFU ale měla takovou úroveň, že vítěz mužských profesionálů PMFU by skončil v AMFU až na druhém místě a třetí profesionál by skončil až šestý!!! Výsledky EBHC jsou dostupné, blahopřeji ještě jednou všem medailistům.
Mistři Evropy: Tomáš Hanuš - longbow (AMLB) Milan Hladil - barebow recurve (VMBB-R) Karolína Strapková - barebow recurve (CFBB-R) Magdaléna Šrutová - freestyle limited recurve (JFFL-R) Viktor Sova - barebow recurve (JMBB-R)
Vicemistři Evropy: Vít Wognar - traditional recurve bow (JMTRB) Martin Horníček - freestyle unlimited (YAMFU) Lukáš Kubeček - barebow compound (CMBB-C) Karolína Wognarová - traditional recurve bow (JFTR)
Těsně "pod schody": Johanka Suchardová (5.) - historical bow (AFHB) Kateřina Poprachová (5.)- longbow (AFLB) Petr Madurkay (5.) - traditional recurve bow (AMTR) Daniela Kosková (5.) - traditional recurve bow (JFTR) Michal Madurkay (5.) - bowhunter recurve (JMB-R)
|